Mnoho z nás nadšeně sleduje v televizi nejrůznější sportovní klání, zejména pak vyšší soutěže, jako například mistrovství světa. Ovšem můžeme si všimnout, že ačkoliv sportovních odvětví je skutečně mnoho, v televizi slyšíme pouze o několika málo z nich. A jen pár má přímé přenosy z utkání.
Může nás tedy zajímat, proč je oblíbenost a sledovanost některých sportu vyšší, než u jiných. Koneckonců, všechny na nejvyšší úrovni vyžadují od atletů skutečně obdivuhodné výkony. Proč jsou tedy jen některé hodny naší pozornosti? Může za to hned několik faktorů. Jedním z nich je atraktivita pro diváky. Zatímco například ve fotbale či hokeji se neustále něco děje, míč či puk je jednu chvíli na jedné straně hřiště, aby byl o půl minuty později na té druhé, u mnoha ostatních tomu tak není.
Stačí si vzít například sjezdové lyžování. Zde prakticky žádná variace není, jen závodníci sjíždějící svah prakticky stejným stylem. Jistě, občas se stane například nehoda, avšak to je na vyšší úrovni jen zřídka. A je potřeba si přiznat, že něco takového diváka příliš bavit nebude. Pak je tu také jejich propagace. Každé odvětví na ni dává různé množství peněz. A vzhledem k tomu, že například fotbalové či hokejové svazy jich mají poměrně dost, mohou si také dovolit kupovat čas v televizi.
Jak tedy propagovat i méně známé sporty? Koneckonců mnoho z nich má skutečně co nabídnout. V první řadě je nutné je nějakým způsobem zatraktivnit pro diváka. A ti mají rádi nehody a v přeneseném slova smyslu krev – není náhodou, že Velká Pardubická, nejtěžší překážkový dostih Evropy, má větší sledovanost než Cena prezidenta republiky, což je nejdelší rovinný dostih u nás. Na překážkách zkrátka koně více padají.
Dále pak pomůže, pokud nějaký Čech dosáhne v daném sportu výborného umístění na světové soutěži – lidé jej pak budou chtít sledovat, a s ním i onen sport. Ovšem otázkou je, zda to skutečně chceme. Všichni přece víme, co takováto popularita obnáší, a že to není vždy jen to dobré.